0 obľúbení zobrazení
Kamarádi, dolů sfárejme
Textové verzie
1Verzia #1
Rudolf Kubín /Minský banícka pieseň, pochod 1. Vzpomínám si na ten krásný den, když jsem vyšel prvně z domu ven, Šlapal si to po pěšině zadem k jámě Karolíně, sám nesměle, Máma mě naposled objala, po tváři jí slzy skanula. Šel jsem prvně do roboty a zpíval si podle noty, dál vesele. Refr.: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme, kamarádi, kamarádi, bázeň nemějme. Vyfáráme opět za svítání, vzhůru každý z nás, kamarádi, kamarádi, ke své mámě zas. 2. Pod zemí já svého druha mám, za toho snad život svůj i dám. Sfárali jsme kdysi spolu v těžní kleci prvně dolů, já kamarád, na pozdrav mi za něj odpoví, v šachtě jeho podkovy. Vůz když táhne po pěšině dole v jámě Karolině, můj kamarád. Refr.: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme... 3. Až se jednou ráno rozední, nevyfárám šichtu poslední. Budu někde s němou tváří tam kde slunko nezazáří, já kamarád, pomocnou mi ruku podejte, kamarádi ihned fárejte. Doma čeká synek, máma, rád bych byl zas mezi vámi, kamarádi. Refr.: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme...
Podobné piesne
Kam pokračovať ďalej
Pridaj prvé pokračovanie a pomôž vytvoriť prirodzený tok medzi piesňami.