Idže šuhaj gruňim - Svadobné zo Zakamenného
Textové verzie
1Verzia #1
Zakamenné, Orava, svadobné 1. „Idže šuhaj gruňim, pod žeľonym pjurym, [:pjurko še mu chvjeje, džyfce še mu šmjeje.:] 2. Z drugiej struny gruňa, zaškrecala vruna, [:pyto še Jaňicek, cy Hanecka doma.:] Na tym nasym poľu studžynka vyvjyro Zakamenné, Orava, svadobná 1. Na tym nasym poľu studžynka vyvjyro, uz še ta džifcyna na sobas vybjyro. 2. Vybjyro, vybjyro, vybrač še ňimoze, od svojej mamicki vodebrač ňimoze. 3. Požryj še džifcyna na vysoko vjaze, jako tvo̲j vionecek štyry ko̲ňe viezo. 4. Štyry ko̲ňe viezo ňimogo go uvjyž a ta tvoja glova, ta go muši uvjyž. 1. Votvirojče džvjyře ľudu chudobnymu, co še pomjysome jeden ku drugjemu. 2. Votvirojče džvjyře, džvjyře javorove, abyk ši ňezlomjo̲l pjo̲rko rezedove. 3. Pochvaľen Pan Ježiš, jako še tu moče, kie aňi švjyntego na džvjyrak ňimoče. 4. Dajče nom gořolki, ľebo šlivovice, bo me zabocyľi duma rynkavice. 5. Ňešeme či pjo̲rko s tom žeľonom mjyrtom, ktore či uvila na lonce pod ľipom. 6. Přisyvom či pjo̲rko, pjo̲recko žeľone, abyš nepožirol na ino džyfcyne. 1. Kje ješ tyn vionecek na glovie nošila, [:vtedy ješ slobodno kdže chčala chodžila:] 2. A jo tyn vionecek pošledny roz nese [:a jo vos mamicko pozegnaňe proše.:] 3. Zegnojče mje mamko pravom rynkom na kříz, [:ľebo pošľedny roz na mo̲j vionek patřis.:] 4. I vy, mo̲j tačicku dojče pozegnaňe, [:by sme byli scynstňi v tym manželskim stavje.:] 5. Uz ide, uz ide, uz jek še vybrala, [:džynkujem vom mamko, co šče mje chovala.:] 6. Ty švinty Mikulaš pošvjynč nom chodňik nas, [:ľebo uz idžeme na tyn švjynty sobas:] 7. Idžeme, idžeme, chodňicka nevjeme, [:dobři ľudže vjedzo, pono nom povjedzo.:] 1. Hanecka s Jaňickym, dže šče še poznaľi, v žeľonym gojicku trnki vobjyraľi. 2. Kuľalo še jabko, do bozego dřyfka, Jaňicek še kuľol s Haneckom do vrka. 3. Zakamenski chorus pochyľony je uz, chodžila jek ši no̲ň, aľe ňebede juz. 4. Idžeme, idžeme, k švjintymu sobasu, ňemyšľi ši Janku, ze je to ze špasu. 1. Ta moja češčino činki chľebík pjece, kie mi go ješ daje, džif še nerozčece. 2. Hancyna češčino za piecym šedžala, za dobro ňeviaste ružeňec luskala. 3. Hancyna češčino vysy izby stojí, s vopoľnym kijym ňeviasty še bojí. 1. Jydzče ze, pijče ze, paňi za stoľicy, jo by jadla pila, aľe ve švjetňicy. 2. Jydže ze, pijče ze, paňi za stolami, jo by jadla, pjyla, aľe za džviřami. 3. Špivojče džyfcynta, sytkie jednym razym, jo by jek špivala, mo̲j mily je kňazym. 1. Nasa staroščino je takie fifidlo, kie sla do koščola, stračila cepidlo. 2. Či naši druzbovie takiego so zrostu, kie ido do gruňa, nevidno ich z vôstu. 3. Či naši druzbovie tak bjydňe špjyvajo, pokiľ im go̲řolki do karku nevľejo. 1. Tancujče džyfcynta, vyproscojče nogi, bo še vom pokřivjo na baraňie rogi. 2. Ta moja frajyrka, vieľko kôrleľkiňa, ta by mie předala za pulharek vina. 3. Kochom če jo, kochom, šercym i vontrobom, syčkimi nogami, co nose ze sobom. 4. A ta môja milo nedo mi v nocy spač, ľebo jo je muse kazdo noc kôlysač. 5. Zagrojče mi hudby, jo jek chlopiec sucy, jo vjim šecke řezač, i džyfce milovač. 6. Na zôľotyš chôdžo̲l, pôd vôkinkim piskol, přeco zeš mie Jano, přeco nevyščiskol. 7. Pochvaľen Pan Ježiš, z daľeka idžeme, dajče ko̲ňom šecki a nom gôřolecki. 8. My sme tu nepřišľi pře vase řezance, aľe sme tu přišľi pře dva, pře tři tance. 9. Na zdvôvie, na zdrôvie, slupu i tragařu, pjyrsy pôlharecek vypijem vôdrazu. 1. Chvala Panu Bogu, vyč me uz po šľubie, Jano kure zahře a Hana vôskubie. 2. Hore nasym dvorym, ido ko̲ňe skokim a tvoji frajeři, či stojo pôd vôknym. 3. Frajiře, frajiře, šadojče na ko̲ňe, přičče še vôdebrač džiška vieco̲r ku mňe. 4. Ta moja mamicka, vieľko korheľkiňa, ta by mie předala za pulharek vina. 5. Za pulharek vina, za decik gôřolki, esce poviadala, ze je to dor vieľki. 1. Zagrojče ze mi, hudcovie moji, co ši jo vyvjede to mlodo paňi. 2. Zagrojče ze mi, jako vom kazom, vyč jo vom zaplace, kje koze předom. 3. Dom či tyn vionek, dom z glôvy dolu, ňebedžes go uz mječ, bedžes mječ cepjec. 4. Bedžes mječ cepiec s bielavom snurkom, by ľudže vjedželi, zež uz ňi džyfkom. 5. Šadňi Hanecko, šadni na stolek, ľebo či idžeme dôlu dač vionek. 6. Uz či vod vionecka snurki vôdvynzujo, a čebje Hanecko, slobody zbavujo. 7. Ej, vjonek, vjonek, vjonek žeľony, ktorý ješ uvila v poľu na žymi. 8. V poľu na žymi, v trovie žeľonyj, vjonek uvity v kraše šrybeľnyj. 1. Hura, hura na zlodžeja Jonka, přisel ku mňe, voblapjul mje, zostalak bez vionka. 2. Hura, hura, coši še mi zdalo, coši še tyjto nôci pod pjeřine pchalo, 3. Hura, hura, ňebede š ňim spala, škaredne je, zarôšňone, byk še naľynkala. 4. Hura, hura, uz še pôzyňiľi, uz še pôzyňiľi, len tyn Drndaj zôstol, 5. Hura, hura, ľen tyn Drdaj zôstal, a tyn Drndaj drndajovski nojpikňejso dôstal. Poznámka: o̲ - čítaj medzi "o" a "u"
Podobné piesne
Kam pokračovať ďalej
Pridaj prvé pokračovanie a pomôž vytvoriť prirodzený tok medzi piesňami.