Kdo by tě Mařenko nemiloval

1.

Kdo by tě, Mařenko, nemiloval,

když jsi jako by tě vymaloval,

červené tvářičky jako růže,

každý tě milovat nemůže,

počkej a pozor dej, až na tě zavolám:

"Má zlatá Mařenko, lásko, lásko má,

lásko roztomilá."

2.

Když jsme do hospody spolu přišli,

sedli jsme si oba na lavici,

muzika počala pěkně hrát,

ty jsi šla do kola tancovat,

já jsem se o tě bál a na tě zavolal:

"Má zlatá Mařenko, lásko, lásko ma,

lásko roztomilá."

3.

Můj zlatej Vašíčku na lavici,

vyber si takovou tanečnici,

která by u stolu seděla,

pivečko popíjet hleděla,

já ráda tancuju, muziku miluju,

"Můj drahej Vašíčku, lásko, lásko,

já už tě ráda nemám."